Velký Atlas volá. Po dvou skvělých dnech v Marrákeši nadešel čas posunout se dál. Zvolil jsem zřejmě nejzajímavější variantu, kterou marocká příroda nabízí. Třídenní trip přes Velký Atlas až na úplný jiho-východ, kde se rozprostírá samotná Sahara. No a protože jsem i přes všecny nástrahy tohle dobrodrůžo ve zdraví přežil, podělím se o něj s vámi.
Cena za tento výlet se pohybuje mezi 65-100 eury. K jaké ceně se dostanete, záleží asi pouze na štěstí. Já tam hupsnul za 75, což mě vůbec neuráží. Cena zahrnuje dopravu, dvě ubytování s večeří, snídaní a jízdu na velbloudech.
Auto v plamenech a jízda smrti
Cesta Atlasem byla sama o sobě velice rozmanitá. Úžasné výhledy do údolí, skály různých barev, vesničky z hlíny postavené na srázech, kam by se neodvážil ani Adam Ondra. Silnice sama o sobě celkem rozpadlá, svodidla jen výjimečně, nejspíš na místech, kde je zatím nikdo neprorazil.
První velkou zastávkou, když nepočítám panoramatické vyhlídky do údolí, byl Ait Ben Haddou. Úžasné starodávné město ve skále, které se stalo kulisou mnoha velkých filmových titulů. Například Yunkai ze Hry o Trůny, Gladiátor, Indiana Jones a mnoho dalších. V jeho starodávných uličkách si člověk rozhodně nepřipadá jako v 21. století. Měl jsem chuť nasadit kiris, popadnout bastard a jít někam padnout za slávu císaře.
Jede se dál. A nebo ne?
Z Ait Ben Haddou jsem si kromě zážitků a fotek odnesl úpal, protože jsem zapomněl v autě vodu i kšiltovku. Překvapuje to vůbec někoho? Po obědě jsme naskočili do našeho milovaného klimatizovaného auta a vyrazili do úžasného Dades Gorge di Atlas. Tak si tak pěkně jedeme, když najednou zavane trochu smrádek, pak víc, kouř, víc kouře, panika, smyk, “Out! Everybody out! Yala yala!”. Klimatizace dala výpověď – v nejlepší čas – a jako bonus nám chytla pod zadkama. Vrátila tak veškeré teplo i s úrokama. Zlatý Atlas a jeho třicítky. Tady na silnici by padl na hubu i velbloud.
Než si šofér všiml, že je to pod autem, vystříkal nám celý van hasičákem. Pak nás poslal pěšky zpět do města, ať tam počkáme, než se to vyřeší. Nevím jak se odborně řekne, když člověk, co má úpal, dostane další úpal, ale přesně to jsem měl. Cestou jsem potkal mrtvého škorpióna, tak jsem přidal do kroku a do hospody dorazil jako první. Probudil jsem číšníka a objednal si 3 Coca Coly. Pak jsme tam všichni usnuli na podlaze a čekali, než nás náš dobrovolný hasič vyzvedne.
Důsledky srandy v pohoří Velký Atlas
Nabrali jsme asi 2 hodiny zpoždění. To by nám úplně nevadilo, jen kdyby ten muslimský šofér nedržel Ramadán. Jak zapadlo slunce, z chlapíka zmizela veškerá radost a začal řezat zatáčky tak drastickým způsobem, že by si to voliči SPD zcela jistě vyložili jako útok na křesťanství a rovnou by šli z vlastenectví pomočit pár mešit. Měl hlad, žízeň a my měli strach.
S klesající teplotou stoupala nálada a když jsme Mohamedovi slíbili pár cigár, ožil i on. Nakonec nás ve zdraví dovezl do cíle, pořádně jsme se najedli a spali jako zabití. Pokračování příště. :))
