Koh Tao je malý ostrov na východní straně Thajska. Protože se na něm nenachází žádné letiště, je poměrně vzrušující už jen samotná cesta na něj. I když je dnes již turisticky hodně profláklý, stále se pyšní krásnou přírodou, korálovými útesy a větším množstvím bungalovů, nežli posh resortů. Je to doupě baťůžkářů, potápěčů a pařmenů z celého světa.
Naše cesta na Koh Tao
Naše cesta zahrnovala čtyři dopravní prostředky. Taxi, noční vlak, autobus a trajekt. Má smysl si v tomto případě připlácet za noční vlak? Rozhodně! Cesta do Chumphon, odkud jede trajekt na ostrov, je dlouhá zhruba 500 kilometrů a trvá osm hodin. Náš vlak byl pohodlný a čistý. Na takovýchto místech mám často problém usnout, ale zde jsem ho neměl.
Do cílové stanice jsme přijeli ráno, ještě za tmy. Přibližně za hodinu nás vyzvedl patrový autobus společnosti, u které jsme měli objednaný trajekt a odvezl nás málo osídlenou džunglí k pobřeží. Přístavní vesnička byla trochu punková. Voda v moři plná skvrn, mrtvol a odpadu. Smečky drzých psů. Žádný obchod, restaurace, nebo WC. Smrad. Vyjeli jsme ale rychle.
Cesta trajektem nebyla asi ničím výjimečná. Po opuštění smrduté zátoky se nám naskytla vcelku hezká panoramata přilehlých ostrůvků. Můžete sedět uvnitř, kde je klimatizace a zima jako v mrazáku, nebo venku, kde vás sežere přímé slunce. Proto možná doporučím v rychlosti zaujmout místo někde na palubě ve stínu, kterých moc není. Cesta trvá přibližně tři hodiny a cena se liší v závislosti na sezóně až trojnásobně.
Zpátky na pevninu
Jak jsem již předeslal ve druhém díle, Koh Tao bylo naším nejoblíbenějším místem. Kopcovitý ostrov vás přivítá pobřežím plným skal, palem a skvostných srubů na kamenitých srázech uprostřed džungle. My měli domluvené ubytování v Bubble Bungalow, které leží v jižní části. V přístavu nás vyzvedla parta domorodců, hodila nás spolu s bagáží na haupnu pickupu a vyrazili jsme terénem k naší chajdě. Ubytování až na hromadu hmyzu a ještěrek pěkné.
Na ostrově najdete vše. Obchody, restaurace, kavárny, potápěčská centra, jógu, tetovací salóny… Určitě si půjčte skůtr a to ostatně platí vždy a všude. Mobilita vám dovolenou posune na úplně jiný level. Pozor na půjčovny, které chtějí jako zálohu váš pas. Nikdy ho nedávejte z ruky. Dali by jste jim tak do ruky obrovskou páku v případě problému. Navíc je to nezákonné.
Pláží je na ostrově celá řada. Některé jsou hrozné, některé za poplatek. Nám se nejvíce líbila Tanote Bay. Je tam spoustu ryb a korálů. Šnorchlovací výbavu vám půjčí na místě za pár Báthů na celý den. Pokud budete mít chuť, čas a peníze, určitě navštivte i slavné souostroví Nang Yuan.
Ve středu ostrova se nachází dva krásné viewpointy, které by jste rovněž neměli opomenout. Nejsou moc značené, takže se zkuste spíše poptat u místních. Zvířat se bát nemusíte, protože při troše štěstí potkáte tak akorát většího brouka. Nezapomeňte si vzít dostatek vody. Nepočítejte s tím, že cestou narazíte na nějaké občerstvení.
Z restaurací musím doporučit dvě, které nám ani nedovolily ochutnat jinde. První je Yin Yang Thai. Jedná se sice o takovou modernější restauraci, ale jejich kari se nic nevyrovná. Druhá byla překvapením u silnice, kde jsme se museli zastavit, kdykoliv jsme jeli okolo. Ta se jmenuje Tukta. Doporučuji vepřový steak s „bůhvíjakou“ omáčkou, salátem a pečenými brambory za 140 BTH.
O Koh Tau by se toho dalo napsat mnohem víc, musím ale zachovat nějakou rozumnou délku příspěvků. Pokud budete mít jakýkoliv konkrétní dotaz, napište ho do komentářů. Pokud budu vědět, co nejdříve na něj odpovím. V dalším díle nás čeká ostrov dále na jih – Koh Samui.
